Dne 05.07.2013 se uskutečnil na našem cvičišti první ročník neoficiálních závodů v agility Gránická laťka 2013. Závodu se zúčastnilo 14 z původně přihlášených 16 ti týmů. Na programu byly tři hlavní body - agility, jumping a hra. Role rozhodčí se ujala paní Jitka Kopecká - trenérka naší agility skupiny.
Reportáž z Gránické laťky pro Vás napsala Barča Housarová, která se závodu zúčastnila se svou fenkou čínského chocholatého psa Izzie :-)
Moc zdravím všechny milé čtenáře!
Jééé, to už je tak dlouho, co jsem nepsala žádnou reportáž… Jestli já to budu ještě umět?!
No nic, konec nostalgie, jdeme na věc!
Na náš neoficiální závod agility jsem se opravdu moc těšila. Dlouho už jsme s Izzie nezávodily a navíc v posledním roce přibylo hodně nových nadšených a šikovných agiliťáků, takže konkurence byla pestrá. Žaludeční nevolnosti mám už opravdu mnoho let za sebou, takže takovéto akce si užívám a vidina nějakého úspěchu mě absolutně netrápí :-)
Jitka rozumně vypsala kategorii pro začátečníky a pokročilé, přece jen někteří běhají ještě hodně krátce. Začátečníci měli trať vždycky o chlup lehčím, a pokud se správně pamatuju, tak i s menším počtem překážek.
Počasí nám přálo, nebyly ani úplné tropy a hlavně nepršelo, takže jsme se vesele vydaly na cvičák. Jitka, Jana a spol. (rozuměj hodní pomocníci) už pro nás měli připravený první parkur. Začali jsme pěkně „zvostra“ hned závodem Agility open (na dráze mohou být použity úplně všechny překážky, které řád agility povoluje). Jitka se na nás hezky vyřádila a neopomněla zařadit všechny zónové překážky včetně těžké houpačky. Ale zvládli jsme to, myslím, všichni celkem pěkně, bylo na co koukat a hlavně byla legrace. Z Izzie jsem měla velikou radost, protože běžela přesně a rychle. Bohužel seskočila z kladiny, což vůbec nedělá, ale asi se jí něco nepozdávalo, takže jsme se zdržely a navíc jsme tím pádem měly chybu, ale celkový pocit moc pěkný a veliká pochvala pro moje černé strašidlo :-)
Dalším parkurem byl tzv. Jumping (na trase mohou být použity všechny překážky kromě zónových). Trať byla pěkná, rychlá, běhavá, prostě taková, jako si myslím, že má správný jumping být. Pro nás s Izzie byl však velikým oříškem látkový tunel, který jsme dlouho, ale opravdu dlouho netrénovaly a ta moje opice ho prostě ne a ne zdolat. Na klasických závodech bychom se diskvalifikovaly, na našich neoficiálních jsme nasbíraly jen asi tisíc odmítnutí a velikou časovou ztrátu. Pak už jsme si doběhly jen tak lážo plážo, protože vidina v nějaké umístění se rozplynula jako pára nad hrncem. Moc ale musím pochválit ostatní týmy, protože ač se i mnozí jiní obávali této těžké a ne moc natrénované překážky, zvládli ji až na výjimky bravurně.
Plni očekávání jsme hádali, co si tak pro nás Jitka mohla nachystat v poslední disciplíně, kde je vše dovoleno a srandy bývá nekonečno… Čekala nás totiž hra!
Bylo to zajímavé, neobvyklé, veselé a z parkuru jsme všichni odcházeli jako po flámu :-) Pracovně jsem hru nazvala Kolo, kolo, mlýnský… :-) Popsala bych vám to asi takto: Uprostřed parkuru stál stůl (agility stůl, pochopitelně). Toto místo, bylo startem, odpočívárnou i cílem. Odpočívárnou pro psa, očistcem pro nás psovody. Vystartovali jsme, zdolali prvních několik překážek a zatím, co pejsek měl vsedě čekat na stole, psovodi měli 5 x stůl oběhnout, pak následovala další část překážek, pes ležel na stole, psovodi opět obíhali, poslední část parkuru, pes stojící na stole a psovodi… ne už neobíhali, prostě se z posledních sil potáceli kolem stolu, pak dlouho hledali balanc a pak se psem nechali odvléct z parkuru :-) Vtipné bylo pozorovat, kolik pejsků vydrží v předepsané poloze s nervama pozorovat své potrhlé pánečky, kteří kdoví proč, běhají do kolečka kolem nich. Přežili všichni a někteří sklidili i veliký potlesk, protože získali maximální počet bodů. Konkrétně to byla šeltička Viky, bobtail Nero a ovčanda Tara. Pro tyto tři šikovné byl připraven ještě rozstřel v podobě slalomu a tunelů. Ač nejmenší, tak suverénně nejrychlejší zvítězila Viky!
Následovalo už jen vyhlášení vítězů. Byly připraveny krásné poháry a spousta pamlsků pro všechny zúčastněné. Z příjemné atmosféry, která při závodě panovala, soudím, že se agility všem moc líbilo a že případné nedostatky jsme brali s humorem a jako výzvu k dalším tréninkům. Já a Izzie jsme teda byly spokojené moc, a to jsme se vůbec neumístily a je nám to úplně jedno :-) Užily jsme si moc hezké odpoledne, protáhly kejtičky a popovídaly s kamarády, tak co si přát víc?
Děkuju moc organizátorům a pomocníkům za hladký průběh a prostě všecko! Bylo to prima :-)
PS: Přísahala jsem si, že to napíšu stručně a krátce… Jsem hrozná, nic se nezměnilo :-) čau a pac
Na další takto hezkou akci se těší Barča Housarová a „černá pomsta“ Izzie
Kategorie S - začátečníci
1.místo - Linda Hradilová s francouzským buldočkem Donou
Kategorie S - pokročilí
1.místo - Barbora Ensingerová s kříženkou Rózou
2.místo - Viléma Sedlačková s čínským chocholatým psem Missi
3.místo - Eva Chropovská s westíkem Tinou
Kategorie L - začátečníci
1.místo - Hana Humpolíková s německým ovčákem Tarou (majitelka Kateřina Žárská)
2.místo - Pavla Foistová s border kolií Norou
3.místo - Hana Jastrábková s holandským ovčákem Grejsi
Kategorie L - pokročilí
1.místo - Dominika Kopecká s kříženkou Bertou
2.místo - Vendula Němcová s dalmatinkou Bery
3.místo - Martina Matuščinová s bobtailem Nerem
Hra
1.místo - Dominika Kopecká s šeltií Viky
2.místo - Martina Matuščinová s bobtailem Nerem
3.místo - Hana Humpolíková s německým ovčákem Tarou (majitelka Kateřina Žárská)
FOTOGALERIE Z AKCE (autorka: Kateřina Žárská)
FOTOGALERIE Z AKCE (autorka: Jiřina Čurdová)
autorka textu: Barbara Housarová