Píše se 29. den měsíce listopadu roku
Konečně se dostávám na start. Jako první běží Berta. Krásný běh. Avšak záludná past nás překvapí a Berta zmateně vstupuje na překážku, ze které seběhla. Disk. Nevadí. S radostí doběhneme. Viky ohromuje a v klidu zůstává na startu. A běží, ale bohužel blbě! Zase disk. Parádní začátek. Panička začne pochybovat o svých agiliťáckých schopnostech a jde do sebe. Teď se staví jumping, to je šance. A Berta nezklame. Běží dle pokynů a my doběhneme zcela bez chyb. Hurá. Viky těžce nese skutečnost, že Berta běží a ještě k tomu bez chyb! Rozhodne se, že všem natrhne ocas i s chlupama. A Viky vážně boduje! Ne jen, že mě poslouchá a dělá co jí říkám, ale doběhne jen s jednou chybou, nešťastně shozenou tyčkou. Celá rodina,(vlastně tedy i klub) skanduje. Psiny i psovod dostávají náležitou odměnu.
Druhá zkouška, druhá šance. První běží Viky a dobíhá jen s jedním odmítnutím. No jo no, samozřejmě chyba psovoda. Únava je pes! Berta valí jako o závod a taky dobíhá jen s jedním odmítnutím. Juchúúúúúúú.
Všichni nadšeně čekají na výsledky. Vypadá to slibně. Pravda první zkoušky dis.dis. ALE Berta končí jako třetí v jumpingu a poráží tím i trojkové psy! Jako trofej si odnáší papu. Viky končí sedmá, což je krásné, protože na ní bylo dnes vidět, že ji to bavííííí. Dokonce Viky úspěšně skládá zkoušku a končí na čtvrtém místě. Berta bohužel dostává trestné body za čas, což je samozřejmě nefér a končí VD. Ale všichni mají radost, že je úkol splněn. Jediná věc, která nám trošku kazí radost, je mlha, která se nás drží až domů.
Závody se všem se moc líbily a shodli jsme se, že byly velice úspěšné.
autor textu: Dominika Kopecká