Gránické tlapky 2013 jsou za námi. Termín konání 8. června se ukázal být dobrou volbou, i když to tak zpočátku moc nevypadalo… Květnový a červnový několikatýdenní dešťový maraton naštěstí pár dní před Tlapkami ustal a počasí se umoudřilo, takže nám v průběhu celé akce svítilo sluníčko. Dalším velkým plusem červnového termínu byl jistě i fakt, že v tomto jarně-letním měsíci se stmívá už poměrně pozdě večer, takže k mé velké radosti se letos vyhlašování výsledků konalo za denního světla a nikoli za světla baterek, jak tomu bylo při loňském ročníku. To vám byl ale balzám na duši :-)
Gránických tlapek se letos zúčastnilo úctyhodných 21 týmů, připraveno pro ně bylo celkem 9 disciplín. Závod byl zahájen ve 14:00h slavnostním nástupem, při kterém si každý vylosoval své startovací číslo… a pak už bez dlouhého otálení hurá na první disciplínu.
Letos jsme začínali ve svižném tempu - agility dráhou. Na trati nebyl tunel a slalom, to proto, aby se nám velcí pesani v tunelu nezasekli a neagiliťákům, aby se při slalomu nezašmodrchali nožičky :-) Na dráze si samozřejmě nejzdatněji vedli zkušení agiliťáci,….. takže jim to pro příští rok asi trošku ztížíme, co říkáte? Třeba by mohli běžet pozadu :-) (páníčci, ne pejsci). Nejlépe si v této disciplíně vedl František B. s šeltií Ginou, druhý nejlepší čas měla Kateřina s ovčandou Tarou a o třetí pomyslné místo se s minimálním časovým rozdílem dělila paní Bulínová s šeltií Winnie a Vendy s dalmatinkou Bery.
Po agiliťácké rozcvičce byl čas na trošku toho oddychu a odpočinku. A tak na ploše cvičáku „přistála“ velká (a těžká) laminátová deska, koberec a kolečková otáčecí židle. Disciplína nazvaná „poslušnost na židli“ mohla začít. Princip byl jednoduchý. Klasická poslušnost v podání psovod – pes, jen s jedním malým rozdílem - zatímco pes měl povely vykonávat tak jak je běžné a obvyklé, páníček si u toho lebedil v poloze kynologa bdícího, leč sedícího. Přivolání s předsednutím, přiřazení k noze, lehni, vstaň, sedni, obraty na místě… Z bezpečnostních důvodů jsme se s Lubošem rozhodli nezařadit „chůzi u nohy“, aby nedošlo k přejetí tlapiček snaživých psích závodníků od jejich neméně snaživých páníčků :-) Tuto tradičně netradiční disciplínu zakončilo krátkodobé odložení psa.
Z poslušnosti na židli si to každý namířil přímou čarou vpřed na další disciplínu, tentokráte vědomostní, nazvanou „poznej plemeno“, která probíhala souběžně s poslušností (aby nám to lépe odsejpalo). Pudl, anglický kokršpaněl, mops, bloodhound, anglický setr, foxteriér, afgánský chrt, skotská dlouhosrstá kolie, drsnosrstý jezevčík a čau čau. Takový byl výběr deseti plemen, která měl každý za úkol poznat. Snažila jsem se vybírat plemena opravdu všeobecně známá, přesto se našlo pár expertů, kteří nedokázali správně pojmenovat ani tak notoricky známé plemeno jako je pudl... Všech deset plemen naopak bez zaváhání správně pojmenovala Eva Ch. (westík Tina), Anna R. (ovčák Argo), Barča (naháč Izzie), Vendy (dalmatinka Bery) a Barča (kříženka Róza). Jen malý dodatek - po této disciplíně mi nezbývá než konstatovat, že o jméně Dášenka se mi bude zdát ještě hóóódně dlouho. „Jééé, to je Dášenka!“ Ano, ano, přesně taková byla reakce většiny soutěžících poté, co jsem jim ukázala kartu s fotkou foxteriéra :-)
Po lenošení na židli a následném namáhání mozkových buněk při poznávání plemen byl nejvyšší čas na nějakou akčnější disciplínu, aby psí závodníci příliš nezaháleli. A tak bylo na pořadu dne „přivolání na čas“. Protože jsem ale duše tak trošku (ale fakt jenom trošku) škodolibá, rozhodla jsem se tuto disciplínu kapku „okořenit“. A tak, zatímco páníček se poklusem přepravoval do cílové rovinky, jeho psí společník (držený na startu pomocníkem) byl hlavním rozhodčím Lubošem váben na tácek plný neskutečné dobroty – šunkové pěny, která byla následně položena několik kroků před pesana (v ose pes – majitel). Po dostatečném rozdráždění chutových buněk zazněl povel „start“ ze strany Luboše a povel „ke mně“ ze strany majitele. A děly se věci vskutku nevídané. Na jedné straně psí závodníci, vylizující kvapně šunkovou pěnu z tácku, na straně druhé volající, nadávající, zuřící a mnohdy i vyhrožující páníčci. Myslím si, že nejednomu páníčkovi se při této disciplíně zvedl adrenalin do závratných výšin :-) Nutno ovšem podotknout, že se našlo i pár psích borců, kteří dali před šunkovou lahůdkou zcela jednoznačně přednost volajícímu páníčkovi (např. vipetky Wu-wei a Synkopa, bíglice Emily,..), případně prakticky okamžitě, i přes poměrně velkou vzdálenost, zareagovali na psovodův povel „fuj, nesmíš“ a od tácku odběhli (např. kříženka Róza anebo westice Tina). Výbornou strategii zvolila border collie Jessica, která nejprve bravurně splnila povel "ke mně" a až poté se tryskem vydala k lákavé dobrotě. No a pak se našlo i pár psích expertů, kterým byla pěna na tácku málo a tak si to namířili přímo k zásobě pěny, uložené opodál u plotu a jali se ji plenit :-)
Další disciplínou byl „skok přes zrcadlo“. Nápad na tuto disciplínu vzešel od Evči Chropovské (díky Evi :-) ), výroby zrcadlových překážek se pak osobně ujal hlavní rozhodčí Luboš. Ten také obě zrcadlové překážky důkladně před samotným zahájením disciplíny naleštil :-) Pro velké psy byla připravena vyšší varianta zrcadlové překážky, pro menší psy menší a pro nejmenší účastnici závodu brabantici Agátku ještě speciálně vyrobený schůdeček, který byl přistaven k menší překážce. Drtivá většina psů se místo přeskakování překážky se zalíbením prohlížela v zrcadle, nahajda Izzie se dokonce jala neznámému vetřelci vyhrožovat ceněním zubů….. a vipetka Synkopa zase ne a ne pochopit, že za zrcadlem opravdu žádný stejně krásný vipet jako ona není :-) Každopádně všichni pesani zvládli tuto disciplínu se ctí, žádný z nich nevzal, při pohledu na svůj odraz ve skle, kramle. Je prostě znát, že na našem cvičáku máme samé inteligentní, sečtělé a krásné psy :-)
Následovala disciplína, při které měli psi prokázat pevné nervy a páníčci rychlé nohy a svalnaté paže (no, ty pevné nervy taky) :-) Na řadě bylo totiž „převážení v kotouči na čas“. Někteří pesani odmítli v plechovém kolečku byť jen na chvíli setrvat a páníčci tak tuto disciplínu po krátkém, leč mnohdy marném, boji vzdali, jiní však bojovali urputně a srdnatě až do posledního dechu. Nejtěžší to v mnoha ohledech měli zajisté majitelé velkých psů, takže například Anna R. se řádně zapotila, než převezla z prostoru startu do cíle svého čtyřicetikilového ovčáka Arga, stejně tak i Kateřina s ovčandou Tarou a pan Petržela s ovčákem Ronim si řádně zaposilovali :-) Zatímco většina velkých psů se víceméně neustále pokoušela za jízdy tento netradiční dopravní prostředek opustit, spousta menších psů se naopak jala pojmout disciplínu jako naprosto ojedinělou příležitost, při které se lze přemístit z bodu A do bodu B bez nutnosti použití nožiček :-)
A pak už přišla na řadu disciplína, která v loňském roce sklidila největší ohlas. Psí vysavač. Koberec (přeci nebudeme vysávat trávník :-) ), tvrdý sýr, točeňák, špekáček, piškotek. Kromě piškotu vše samozřejmě nakrájeno na adekvátně velké kousky. Jsem pevně přesvědčena o tom, že mnozí z loňských psích účastníků po celý rok opravdu tvrdě a zodpovědně trénovali, protože časy byly oproti loňskému ročníku zase o něco rychlejší. Je těžké v této disciplíně někoho vyzdvihnout, protože náš klub se výkonnými psími vysavači evidentně jen hemží, každopádně mezi superluxy se určitě dají počítat bíglice Emily, holanďanka Grejsi, kokřice Bria a šeltie Gina :-)
Předposlední disciplínou byl „aport za ztížených podmínek“. Na plochu bylo rozhozeno mnoho rušivých elementů v podobě kopacích míčů, velkých klacků, hraček, pešků, činek, uzlů, pet lahví atd. atd. Můj původní záměr umístit mezi tyto předměty i misku s tolik populární šunkovou pěnou vzal velmi rychle za své, protože již u pátého týmu bylo jasné, že hozený aport je v porovnání s šunkovou dobrotou naprosto bezcenným a nezajímavým předmětem, takže drtivá většina soutěžících by si pravděpodobně z této disciplíny odnesla nula bodů. Miska s šunkovým vábením byla tedy odnesena a disciplína začala ještě jednou, pěkně od začátku. Většina psů kupodivu aport svému majiteli opravdu donesla, i když pravdou je, že některým to tedy drahnou chvíli trvalo a našli se i experti, kteří si nejprve prohlédli všechny předměty rozmístěné na ploše, asi pro případ, že by se jim něco z toho hodilo do jejich domácí sbírky hraček a aportíčků, případně se vybrané předměty jali přesunovat směrem k majiteli:-)
Letošní Gránické tlapky uzavíral, stejně jako ty loňské, vědomostní kvíz pro páníčky. Obdobně jako u psích plemen jsem se opravdu moc snažila být hodná a nedávat do kvízu příliš těžké otázky, ale vyhovět požadavku některých loňských účastníků, abych do kvízu zařadila otázky typu „kolik má pes nohou“ a „kde se nachází na těle psa ocas“, tomu jsem naštěstí odolala :-) Správné odpovědi na kvízové otázky naleznete pod článkem, jen ještě podotknu, že otázky číslo 12 a 13 nebyly bodovány. Otázka číslo třináct z pochopitelných důvodů (každopádně moc díky za 21x odpověď Ano! ), otázku číslo dvanáct jsem se pak rozhodla nebodovat z toho důvodu, že se na téma „umí pes už od narození plavat?“ strhla poměrně velká diskuze s nejednoznačným závěrem. Otázku dvanáct berte proto prosím s rezervou a buďte shovívaví, jelikož kvízové otázky jsem dávala dohromady do půl třetí do rána v den konání Tlapek :-)
Pak již jen sečíst body (díky pomocnicím šlo vše poměrně rychle), seřadit pořadí a mohlo se vyhlašovat. Mohlo,…. ale nemohlo. Na druhém místě totiž panovala shoda bodů a tak si Adéla od bíglice Emily a Barča od nahajdy Izzie musely dát o druhé místo „rozstřel“. Zadání bylo jednoduché – vyjmenovávat na střídačku plemena psů začínající písmenem „B“, s tím, že vítězi tohoto rozstřelu připadne místo druhé, poraženému místo třetí. Každému přihlížejícímu bylo asi jasné, že nebylo dvakrát lehké v časovém presu lovit z hlavy jeden název plemene za druhým… Vítězkou tohoto klání se stala Adéla.
A pak již nic nebránilo vyhlášení výsledků, letos za doprovodu písně We are the champions, od skupiny Queen. Ta tam zkrátka nemohla chybět! :-)
Výsledky klubového závodu GRÁNICKÉ TLAPKY 2013:
Kategorie dospělých
1.MÍSTO – František Bulín s šeltií GINOU
2.MÍSTO – Adéla Otte s bíglicí EMILY
3.MÍSTO – Barbara Housarová s čínským chocholatým psem IZZIE
4.místo – Hana Jastrábková s holandským ovčákem GREJSI
Pavla Foistová s border kolií JESSICOU
5.místo – Barbora Ensingerová s kříženkou RÓZOU
(Pozn. Na čtvrtém místě byl u dvou soutěžících shodný počet bodů)
Kategorie do 15ti let
1.MÍSTO – Radim Šalamoun s kokršpanělkou BRIOU
2.MÍSTO – Kryštof Slaný s vipetkou WU-WEI
Závěrem bych moc ráda poděkovala všem psovodům za účast a za jejich sportovní chování (+ za hromadu dobrot, které přinesli pro ostatní), Lubošovi za spolupráci při přípravě Tlapek a za perfektně odvedenou práci na pozici hlavního rozhodčího, zvláštní poděkování pak patří člence našeho klubu (respektujeme její přání nebýt jmenována), která přispěla do dárkových balíčků pro každého účastníka fialovými taškami (i já jsem dostala!), šálky a hrníčky jsem pak dodala já, respektive moje máma :-)
Speciální poděkování patří panu Hrdličkovi z obchodu Psí kšeft, který našemu klubu na Gránické tlapky poskytl sponzorský dar ve výši 1.000,- na zboží dle vlastního výběru a slevu na nákup dalšího zboží určeného pro všechny účastníky Gránických tlapek. Ještě jednou moc děkujeme!
HLAVNÍ SPONZOR:
www.psikseft.cz
FOTOGALERIE Z AKCE (autorka: Jiřina Čurdová)
FOTOGALERIE Z AKCE (autorky: Kateřina Žárská a Jarka Parůžková)
FOTOGALERIE Z AKCE (autor: Miloš Gregor)
VĚDOMOSTNÍ KVÍZ (včetně správných odpovědí) formát DOCX
VĚDOMOSTNÍ KVÍZ (včetně správných odpovědí) formát PDF